Blíží se konec roku a s ním i neodmyslitelné šílenství ohledně odpalování všeho, co má v sobě aspoň špetku střelného prachu. Jak si ale zábavnou pyrotechniku užít tak, aby ses nestal dalším nositelem Darwinovy ceny pro lidi, co svůj genetický vzorek z evoluce vyřadili co možná nejhloupějším způsobem? Stačí dodržet pár jednoduchých pravidel.
První pravidlo aplikuj už při nákupu pyrotechniky - vždycky nakupuj jen ve specializovaných prodejnách! Jenom tam máš jistotu, že vybíráš z kvalitního zboží, se kterým se zachází podle přísných pravidel vyhlášky Českého báňského úřadu od výroby až po prodej. Specializované prodejny najdeš buď v kamenných krámech, kde je jen pyrotechnika, případně podobné zboží (tedy nejsou ohňostroje naházené mezi banány a mléčnými výrobky), popřípadě ve stáncích uvnitř obchodních center, které bývají většinou dočasnou pobočkou nějakého kamenného obchodu. Pokud si koupíš pyro ve stánku na ulici, pak na tebe může typan za kasou mávat deseti různými osvědčeními a stejně je nákup rizikem - venku totiž zboží nevyhnutelně zvlhne a to se pak projeví v lepším případě tím, že nejde odpálit vůbec, v horším případě je exploze neřízená a tím minimálně zdraví nebezpečná.
Taky je dobré si uvědomit, že pokud ti není osmnáct, neměl by ti prodejce prodat jinou pyrotechniku než tu z I. třídy nebezpečnosti - sem patří prskavky, bouchací kuličky, kapsle do dětských pistolek apod. Pokud je ti tedy třeba čtrnáct let a prodavač ti nabízí italskou pumu nebo bengálský oheň, nekupuj si u něj ani sirky, protože u takového obchodníka něco není v pořádku a jen Bůh ví, co bys za svoje peníze dostal. Pyro II. třídy, kam patří většina dostupných petard, ohňů, raket a dýmovnic, je prodejné až od 18 let. Vyšší třídy josu prodejné pouze držitelům průkazu profesionálního odpalovače zábavní pyrotechniky (v některých případech podle nové evropské legislativy osobám starším 21 let).
Stejně tak je potřeba se podívat na to, co kupuješ. Každá pyrotechnika na sobě musí mít česky psaný návod k použití, dále pak znak certifikace (CE) a značku Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (ovál s českým lvem, nápisem ČÚZZS a označením třídy nebezpečnosti).
No a potom už stačí jenom dodržovat to, co se na pyrotechnice píše - zpravidla se žádné pyro neodpaluje z ruky (ani oblíbené bengálské ohně!), ale z nehořlavé vodorovné podložky. Veškeré pyro se smí používat pouze venku (a v Praze pouze na Silvestra a na Nový rok!). Když něco odpaluješ, nenakláněj se nad to - dřepni si bokem, zapal (po kontrole, že kolem tebe nikdo není a že pyro nemíří na nějaký předmět, osobu či zvíře) a odstup aspoň pět metrů (blíž si můžeš poranit sluch a taky by to bylo riskantnější v případě, kdyby odpálený předmět nabral jiný směr, než se od něj očekává). Kdyby odpálení selhalo, nijak k tomu nespěchej a nekontroluj, proč to zhaslo. Vyčkej dobu uvedenou v návodu a pak to aspoň zalej vodou, ideálně nech ve vodě úplně rozmočit.
Pamatuj taky na to, že někteří tvorové nikdy pyro jako moc "zábavné" neberou. Třeba zvířata z toho mají jen strach a strašnou bolest v uších; odpalováním rachejtlí před kojeneckým ústavem nebo domovem důchodců taky nepřivedeš tamní obyvatele zrovna do euforie... Tak buď opatrný, ohleduplný a užij si oslavy příchodu nového roku!