Co je extremismus?

Jak si pravidelný čtenář naší knihovny mohl jistě všimnout, tento měsíc se zde vyskytlo již několik článků s jedním pojítkem, kterým je právě extremismus. Pro říjen jsme totiž vybrali extremismus jako téma měsíce a chtěli bychom vás s ním blíže seznámit. Čekají vás tu proto další tematické články, možnost položit otázku odborníkovi na téma extremismu – Bc. Davidu Lebedovi, ale hlavně vás čeká soutěž o tablet a další super ceny! Takže sledujte náš web, čtěte, ptejte se a soutěžte.

Co je to extremismus

Pod pojmem extremismus se podle definice ministerstva vnitra a BIS, které se tímto fenoménem zabývají, skrývá takové jednání a vyhrocené ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, směřují proti demokratickému zřízení, vyznačují se velkou mírou netolerance vůči nositelům jiných myšlenek a představují tedy bezpečnostní hrozbu pro společnost.
Co to znamená? Neznamená to, že by byli šmahem za extremisty označeni lidé, kteří prosazují vlastní politickou ideu, která je ostatním nepohodlná. To je naprosto v pořádku a je to jedním z pilířů demokracie. Jestliže však někdo v rámci své ideologie upírá práva ostatním (na základě příslušnosti k rase, náboženství, ekonomické a společenské třídě,…), nechce se stát součástí demokratického systému, nýbrž jej svrhnout a nahradit zcela jiným stylem vládnutí (diktatura, teokracie, bezvládí) nebo k prosazení svých myšlenek a svých cílů používá nezákonných metod (vyhrožování a zastrašování, krádeže a ničení majetku, vraždy a únosy,…), pak jistě představuje hrozbu pro společnost a použití pojmu extremista je tu na místě.

Levá, pravá… A ještě nějaká?

Že existuje rozdělení politických proudů na levici a pravici, to jistě víte. Že tento systém dělení má svoje mouchy a není úplně přesný, to možná někteří z vás ví taky. Nicméně je to systém všeobecně přijatý a používaný a tak se ho v tomto článku budeme také držet. Z bezpečnostního hlediska proto rozlišujeme extremismus jako pravicový, do kterého řadíme nacismus a fašismus, popřípadě neonacismus a neofašismus, dále pak extremismus levicový, kam patří komunismus a anarchismus, a nakonec extremismusm který můžeme nazvat přívlastkem apolitický. Do poslední jmenované škatulky můžeme umístit náboženský extremismus, ekoterorismus, někdy se sem řadí i divácké násilí. U těchto pojmů se sice nejedná o politickou ideologii (u diváckého násilí chybí jakákoliv ideologie), ale všechny spojuje vysoká míra netolerance vůči nositelům jiných myšlenek, organizovanost a především násilné, nezákonné prostředky k dosažení vlastních cílů, což jim přisuzuje rovnocenné místo na tabuli extremismu.

Máme na to nějaké zákony?

Máme. Podle českého trestního zákoníku je trestným činem založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Zrovna tak i projev sympatií k těmto hnutím.  Dále je trestné popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia – tedy vyvražďování velké skupiny obyvatel (nejčastějším porušením tohoto zákona je takzvaná ‚osvětimská lež,‘ kdy většinou nacisté a fašisté popírají, že by existovaly nacistické vyvražďovací koncentrační tábory, případně spekulují o tom, jestli tam vůbec někdo byl zabit. Zrovna tak však zákon porušují například ti komunisté, kteří tvrdí, že neexistovaly sovětské gulagy – koncentrační a pracovní tábory – a politické procesy).
Dalším trestným činem, který je spjat s extremismem, je násilí proti skupině osob či jednotlivci, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo třeba výtržnictví.
Extremistické pohnutky jsou také přitěžující okolností při páchání jiné trestné činnosti. Tak například za ‚obyčejnou‘ vraždu pachateli hrozí 10 až 18 let vězení. Pokud však někdo někoho zabije z důvodu jeho příslušnosti k rase, náboženství, politickému přesvědčení apod., ten je potrestán vězením na 15 až dvacet let, případně i výjimečným trestem (doživotí).

Bojuje proti tomu někdo?

Samozřejmě. Extremismem se zabývá Bezpečnostní informační služba, která aktivity extremistů sleduje a přináší o tom zprávy výkonným složkám státu, Policie ČR, především pak útvar pro odhalování organizovaného zločinu, v neposlední řadě také nestátní neziskové organizace jako třeba Imperativ, z.s., které například dělají primární prevenci na toto téma na školách.

Chcete se o tématu dozvědět něco bližšího?

Pak nadále sledujte tyto řádky, kde si ještě do konce měsíce jednotlivé extremistické směry, jejich zástupce a aktivity pěkně rozebereme.

Použitá literatura a zdroje:
http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-extremismus.aspx
http://bis.cz/cim-se-zabyvame.html
Charvát, Jan: Současný politický extremismus a radikalismus, Praha 2007
Zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník)
www.imperativ.cz