Co mají společného následující věci: geocaching, minové pole, vloupání, záchrana mužů v ohrožení života, nenápadnou špionáž a nejstrměji stoupající akcie herních vývojářů? Odpověď létá (doslova) všude kolem – Pokémon Go!
Až se bude 5. srpna konat v brazilském Riu slavnostní zahájení nadcházejících letních olympijských her, nejspíš překonám časový posun, nařídím si budíka a na obřad se podívám. Ne, že by se mi tyto ceremonie nějak extra líbily, vlastně ani nejsem úplný sportovní nadšenec, ale docela by mě zajímalo, jestli na tom obrovském stadionu bude více lidí sledovat dění na sportovní ploše nebo zírat do svých mobilů a chytat Pokémony…
Takový poprask kvůli hře v mobilním telefonu si dříve narození pamatují snad jen tehdy, když se ve finských Nokiích objevil legendární Snake. Ve skutečnosti hra Pokémon Go nepředstavuje žádnou revoluční novinku – hru na motivy slavného filmu/seriálu jsme tu už měli, hru využívající GPS taky, dokonce i hru, která do nasnímaného reálného prostředí zasazovala herní prvky. Ale Pokémon Go dovedl tohle všechno splácat dohromady.
Už pár dní před spuštěním českého herního serveru budila hra velké vášně a měla spoustu stoupenců, kteří na její příchod do našich luhů a hájů netrpělivě čekali, ale stejně tak i spoustu odpůrců, kteří v ní vidí jen dětinskou zábavu, která Bůh ví proč nějakým způsobem zatemnila mozek i hordám dospělých hráčů. Zastánci na hře vyzdvihují především její propojení s reálným prostředím a to, že je hráč nucen zvednout zadek ze svého bytu a vyrazit hrát ven. To odpůrci kontrují tvrzením, že venku hráči stejně jen civí do telefonu a místo krás přírody či kulturních památek obdivují hromádku pixelů ztvárňujících Charmandera nebo Pikachu…
Osobně se nestavím ani na jednu z barikád. Hra je utvořená tak, aby zaujala co největší masu lidí, a to se jí daří vskutku velmi dobře – neotřelé pojetí herního systému, využití slavného příběhu i stále rostoucí popularita a chuť hráčů ‚být u toho‘ – opravdu je čím zaujmout. Avšak nic není bez vady a tedy i Pokémon Go má své stinné stránky. A teď nemyslím opakující se výpadky herních serverů, to vem nešť. Ani zde nehodlám varovat před lovením Pokémonů během řízení vozidla, na soukromých pozemcích či dokonce v cizích domech, uprostřed šestiproudé dálnice nebo na okraji útesu. Ne, že by se to nedělo, všechny jmenované kiksy už proběhly, ale ty bych nepřipisoval ani tak hře, jako spíš nepříliš skvostný intelekt hráčů, kteří na svoji tupost spojenou s herní vášní už doplatili. Takovou slabomyslnost ale u čtenářů našich stránek neočekávám, proto by bylo zbytečné se varováním před podobným jednáním rozsáhleji zabývat.
Dokonce ani nemám při hledání záporů hry Pokémon Go na mysli tragikomickou zprávu z Bosny, kdy tamní úřady musely varovat obyvatele, aby nechytali příšerky v oblastech, které jsou stále ještě posety hustou sítí nášlapných min, jakožto smutným pozůstatkem války z devadesátých let. Ano, i tací typani se našli, kteří do minového pole šli se smartphonem namísto minohledačky… Na druhou stranu nutno podotknout, že při zaslepeném pátrání po kreslené figurce, znázorňující křížence pěti různých zvířat a dvou mýtických bytostí navrch, je možné si všimnout i něčeho nanejvýš důležitého. Jak se to povedlo jednomu muži z Prahy, který si při hraní všiml dvou bezvládných těl a zavolal záchranku, která tak díky lovci Pokémonů stihla přijet dostatečně včas, aby stihla oběma osobám pomoci.
Tím negativem, které hra ukrývá a které mám na mysli, jsou data. A to rovnou dvojí. Jednak je hra velmi náročná na vysokorychlostní připojení k internetu (údajně i na poměry ostatních soudobých her), jinými slovy žere data. Kdo má neomezené připojení k internetu, toho tento fakt pálit nemusí, maximálně se mu dříve zapne FUP a zpomalí tak rychlost připojení k netu až do začátku dalšího zúčtovacího období (dalšího měsíce). Ale nedej Bože, aby hře propadl někdo, kdo platí za stažená/odeslaná data, to by potom na vyúčtování mohla být slušná pálka. Druhou potíž ohledně dat však vnímám jako palčivější a týká se všech. Vzpomínáte, jak jsme v jednom článku cyklu Bezpečně na internetu psali o tom, kterak si mobilní aplikace vyžadují nesmyslná oprávnění k vašim souborům a informacím? To je přesně případ Pokémon Go, respektive jeho vydavatele Niantic Labs. Hra si totiž nárokuje informace o vaší poloze, ví tedy, kde se kdy nacházíte, odkud jste přišli hrát a kam jdete potom. Ví ale například i to, jakou webovou stránku jste navštívili před zahájením hry, zná vaši e-mailovou adresu a mnohé další informace. Na serverech Ninatic Labs tak vznikají dosud nejpropracovanější databáze hráčů, jejich pohybu na internetu, ale i v reálném světě.
Riziko, že by vydavatel Pokémon Go tato data schraňoval proto, aby jednoho dne zaútočil na své hráče, je pochopitelně rovno nule, ale přesto si lze představit, že jsou data využity k nekalým nebo alespoň ne tak docela čistým účelům. Minimálně je lze prodat obchodníkům a reklamkám, které tak o hráčích/spotřebitelích budou vědět úplně vše, aby na ně mohly mířit dokonale cílenou reklamou. Pokud vám někdy vrtalo hlavou, proč jsou některé hry nebo i jiné služby (například sociální sítě) zdarma, pak právě tohle je odpověď – ty hry a služby nejsou zboží, jejich uživatelé (a data o nich) jsou tím zbožím, na kterém poskytovatel služby vydělává.
Jestli tohle bude pro Tebe pádným důvodem pro vymazání hry (nebo nenainstalování), to je jen na Tobě. Pro někoho může být poskytování výše uvedených informací krajně nepříjemné, někomu jinému to zase může být zcela ukradené; a oba postoje jsou v pořádku. Takže pokud chceš hrát dál Pokémon Go, přeji hezkou zábavu a nezapomeň dávat pozor, kde lovíš, a aspoň občas od telefonu zdvihnout zrak do „neupraveného“ okolí. A pokud patříš mezi radikální odpůrce této hry, měj k hráčům shovívavost; vždyť kdo ví? Třeba Tě taky jednou popadne nějaká vášeň, kterou ostatní nebudou chápat.
Více informací o tématu najdeš třeba na http://www.euro.cz/byznys/pokemoni-jdou-po-datech-a-byznys-si-mne-ruce-1297982