Přestože dnešní počítače poskytují výkon pro čím dál více náročnější využití, často od nich nepotřebujeme nic jiného, než aby zvládly utáhnout jednu věc - facebook. Ten se během posledních pěti let stal synonymem pro slova internet nebo dokonce samotný počítač. Ale krom něj existují tuny dalších sociálních sítí, které si také najdou své uživatele. Nač jich je tolik? Co se na nich dá dělat? Nauč se je rozlišovat, bezpečně používat, využívat všechny jejich možnosti a buď králem/královnou internetu!
Sociální sítě se staly fenoménem, který ve světě komunikačních technologií nemá obdoby. Tedy, i před nimi se čas od času objevil nějaký boom, jako kdysi instant messaging (ICQ, Jabber apod.) nebo v prehistorii e-mail, ale žádný z těchto vynálezů buď nedokázal uchvátit takové masy lidí nebo byly jejich možnosti značně omezené a komunikace byla (na dnešní poměry) zdlouhavá. To se s příchodem sociálních sítí změnilo. Více než 2,3 miliardy aktivních uživatelů se k některé z nich připojí každý den. Neustále na nich mohou najít zprávy, zábavu, přátele, práci, prostor pro vyjádření vlastního názoru, seberealizaci... A to všechno hned. Bez čekání. Není divu, že nám tyto sítě tak učarovaly.
Ovšem pozor, není síť jako síť! Důvodem, proč si stovky unikátních sítí najdou své uživatele, je právě jejich různorodost. Některé jsou téměř univerzální a člověk zde může dělat skoro všechno, jiné jsou velmi úzce zaměřené a slouží třeba jenom ke sdílení videí nebo pouze k prezentaci vlastního životopisu. Jakou to má výhodu, když na FB je to všechno možné taky? Především v jednoduchosti nalezení požadovaného obsahu a profilů. Zatímco na univerzálních sítích mizí už pár dní starý příspěvek kdesi v nedohledatelnu, protože je překryt nánosem novějšího materiálu, na těch specializovaných jsou požadované informace dostupné přímo v profilu uživatele nebo jsou lehce dohledatelné v ne tak četných příspěvcích.
Druhým faktorem, který udržuje při životě stovky sociálních sítí, je jejich lokálnost. Ne všechny sítě totiž mají globální ambice, některé chtějí obsáhnout jen lidi z jedné země nebo jednoho národa. To sice jejich uživatele ochuzuje o virtuální setkání z lidmi z druhé strany zeměkoule, ale to přece každý nepotřebuje. Mnohým lidem stačí spravovat kontakty v rámci jejich domoviny, ba co víc, může být pro ně příjemnější vědět, že s ostatními na síti sdílí přinejmenším společný jazyk, takže při projíždění příspěvků nemusí rukou šátrat po slovníku, ale vystačí si se svou mateřštinou. Příklady těchto lokálních sítí nemusí nutně být jen alternativy Facebooku v zemích, kde je FB zakázaný (jako například čínský QZONE). Lokální sítě fungují i v demokratických zemích, kde si drží své místo na slunci vedle velkých celosvětových konkurentů (třeba česká síť Lidé.cz).
Pojďme se na několik největších nebo nejzajímavějších sociálních sítích podívat:
Nezpochybnitelnou jedničkou je samozřejmě modré impérium Marka Zuckerberga se svou více než miliardou a půl aktivních uživatelů. Každý den se na FB připojí přes jednu miliardu lidí. Původním cílem této sítě bylo snížit anonymitu mezi studenty bostonské univerzity a pomoci jim s navazováním kontaktů s dalšími studenty. To se rozhodně podařilo a pak hups, nějak se to rozrostlo a teď facebook sjíždí zhruba jednadvacet procent lidské populace.
Že FB slouží ke sdílení informací, myšlenek, názorů, fotografií či videí a v neposlední řadě k dopisování si s přáteli v reálném čase, to jistě víš. Ale Facebook se čím dál víc stává i důležitým marketingovým nástrojem, na který spoléhají firmy, politické strany, ovšem i neziskové organizace nebo zájmové spolky. Díky přesně cílené a relativně levné reklamě se jejich příspěvky dostanou právě k těm lidem, které chtějí oslovit a navíc s detailní zpětnou vazbou, zda bylo cílení reklamy úspěšné či nikoliv. Proto, pokud se Ti zdá, že při projíždění na FB stále častěji narážíš na reklamní a sponzorované příspěvky, než na autentické posty svých přátel, Tvé zdání rozhodně není mylné.
Pokud chceš zvýšit dosah svých příspěvků a získat co největší ohlas, postuj ve všední dny odpoledne, ideálně mezi 13. a 16. hodinou a používej v nich slova jako inspirovat, varovat, říct, ohromit, neboť to jsou právě slova, která statisticky přinášejí nejvíc komentářů, sdílení a lajků. Atraktivitu svých příspěvků zvýšíš také připojením fotky, obrázku nebo videa. Naopak sdílení audia na FB absolutně nefrčí. A pokud nechceš, aby Tvé posty skončily v tratolišti zapomnění, vyvaruj se jejich publikování v nočních nebo ranních hodinách. To Facebook asi spinká. Každopádně tyto posty jsou mnohem méně zobrazovány.
Co se týče bezpečného užívání, je to s Facebookem vlastně celkem jednoduché. Stačí si dávat pozor na to, koho přijímáš do přátel (ideálně jen lidi, které reálně znáš), nastavit si zobrazování příspěvků a profilových informací pouze přátelům (a čas od času si to nastavení zkontrolovat) a samozřejmě nesdílet citlivé osobní informace (třeba číslo kreditní karty – to by jeden nevěřil, kolik lidí je ochotno si vyfotit kreditku a nahrát fotku na FB…). Stejně tak není vhodné psát moc často, kde se zrovna pohybuješ, kdy nejsi doma nebo kdy jsi sám/sama doma nebo mít zapnutou funkci lokalizace příspěvků. A že sdílení intimních fotek nebo videí by mělo být absolutním tabu, o tom snad už ani nemusím psát. Dalším bezpečnostním rizikem na Facebooku jsou aplikace a hry. Nedávno právě jejich prostřednictvím proběhl velký phishingový útok, kdy Ti přátelé formou soukromé zprávy nebo příspěvku „doporučili“ vyzkoušet nějakou aplikaci. Kdo na doporučený link kliknul, dostal se na falešnou přihlašovací stránku a pokud neprohlédl léčku a vyplnil svůj login a heslo, odeslal své přístupové údaje útočníkovi a nevědomky se stal dalším šiřitelem útoku.
Číslem dvě je nejznámější videoserver Youtube, byť není úplně klasickou sociální sítí. Ale můžeš si zde vytvořit svůj profil, spravovat svůj vlastní kanál, nahrávat vlastní videa, odebírat videa dalších uživatelů, jejich videa si vyhledávat, hlasovat pro ně nebo je komentovat, popřípadě sledovat trendy v oblíbenosti videí. Takže z definice určitě o sociální síť jde.
Youtube je už několik let v takové tiché válce s Facebookem, respektive FB se snaží ze svého pole YT vytlačit. Takže pokud chceš sdílet svá videa nahraná na Youtube, je lepší je sdílet přes Twitter nebo Google+ či další sítě a na FB nahrát video zvlášť. Odkazy na YT totiž Facebook méně zobrazuje a po krátkém čase je maže.
Největším zádrhelem tohoto videoserveru jsou pochopitelně autorská práva nebo lépe řečeno jejich porušování. Původním záměrem serveru nebylo na něj nacpat každý existující hudební videoklip a film (což jsou nejčetnější a nejsledovanější videa), nýbrž vlastní autorský obsah. Pokud tedy na Youtube nahráváš nějaké video, zkontroluj si, jestli náhodou není chráněné autorskými právy.
A co se týče vlastního videoobsahu, je nutné mít na vědomí, že i na internetu platí zákony a nemůžeš beztrestně šířit úplně cokoliv. Zejména se to týká pornografie, videí zobrazujících reálné násilí nebo vyzývajících k páchání trestné činnosti či videí propagujících extremistické ideologie, myšlenky a organizace.
PS: Pokud Tě štvou otravné reklamy mezi videi nebo během nich (nebo Tě štvou obecně reklamy na internetu), dá se to vyřešit nainstalováním doplňku do Tvého prohlížeče, který bude reklamy blokovat. Například doplněk Adblock Plus zvládá blokování reklam na Youtube naprosto precizně.
Třetí největší sociální sítí na světě je QZONE – žes o něm nikdy neslyšel/a? Pokud nemáš konexe v daleké Číně, pak ani není divu. V Číně je totiž zakázaný Facebook a toto je jeho náhražka, kterou využívá každý druhý Číňan (pokud nejsou zveřejněná data trochu přifouklá…). Pokud jsem něco nepřehlédl, není ani možné prohlížet QZONE v jiném jazyce, než v čínštině, kterou neovládám, takže další informace o této síti bohužel poskytnout nemohu.
Pokud se budeme bavit o celosvětově dostupných sítích, pak je trojkou bleděmodrý emblém ptáčka, který ke komunikaci se světem využívá cca 650 milionů lidí. Svým nastavením se zásadně liší od ostatních sítí. Nemáš zde přátele, ale followery, což naznačuje nejen to, že s kontakty na Twitteru nemusíš mít žádný osobní vztah, ale i fakt, že v základním nastavení úplně neovlivníš to, kdo bude Tvým followerem – když se někdo rozhodne Tě „následovat“, prostě tak učiní. Stejně tak i Ty můžeš kohokoliv sledovat, ať už své reálné kamarády nebo klidně světové celebrity.
To určuje i jiný typ obsahu, který se na Twitter sdílí. Pokud zrovna známé osobnosti nechtějí nakrmit bulvár, pak zde nemají citlivé osobní informace, natož pak nějaké pikantnosti žádné místo. Twitter je především k prezentaci myšlenek, názorů, glos aktuálního dění apod. Žádné dlouhé romány tam nenapíšeš, protože je Tweet omezen 140 znaky, takže pokud chceš předat světu nějaké delší sdělení, je nutné napsat krátký popisek a odkaz na celý obsah. Tak často i příspěvky na Twitteru vypadají, jde o takzvaný mikroblog.
Důležité pro tweetování je také používání tzv. hashtagů či adresování tweetů dalším lidem. Pokud chceš zajistit, aby se Tvůj tweet dostal ke konkrétní osobě, tak do něj napíšeš @ a jméno profilu (takže pokud bys nám chtěl/a něco napsat, napíšeš @jdidoklubu). Jestliže však chceš něco hlásat do celého světa, je dobré k tweetu připojit hashtag (#) a slovo, které Tvůj příspěvek charakterizuje, či téma, ke kterému se vyjadřuje (třeba všechny tweety o našich stránkách, článcích, videích apod. jsou označeny #jdidoklubu). Celé to psaní je pro nováčky celkem nezvyklé, proto doporučuji třeba tento návod, který by Ti mohl pomoci udělat si v tom jasno.
Po úspěchu Facebooku a Twitteru bylo jen otázkou času, kdy se na pole sociálních sítí vydá také internetový gigant Google. Prvním pokusem byla služba Orkut, kterou Google udržoval na přístrojích bez výraznějších známek života až do roku 2014, kdy už ale tři roky běžela právě služba Google+. Její provozovatel se už před dvěma lety hrdě hlásil ke dvěma miliardám uživatelů, jenže rychle dostal přes prsty a už se k tomu nehlásí. Totiž, když si zakládáš mail na googlu a výslovně nezakážeš vytvořit zároveň i Google Plus účet, máš ho tam. Běžně zveřejňovaná čísla hovoří o 320 milionech aktivních uživatelů, ale v tom jsou nejspíš započítáni i ti, kteří jen komentují videa na Youtube (což už dnes jede taky přes G+). Některé výzkumy dokonce mluví o pouhých 4 – 6 milionech každodenních uživatelů. Každopádně u nás tato služba zatím nijak moc nefrčí (krom již zmiňovaných komentářů videí na YT).
Je nutno přiznat, že se G+ nesnaží o kopii Facebooku a v mnoha ohledech je jeho nastavení o dost příjemnější (například rozdělením kontaktů do Kruhů jako rodina, kamarádi, příbuzní, známí, škola apod. si můžeš jednoduše vybrat, komu se má jaký příspěvek zobrazit). Bohužel sociální síť, kde nejsou lidi, moc využitelná není…
Teď jsme pochopitelně v žebříčku podle počtu uživatelů přeskočili asi na bambiliónté místo, protože Lidé.cz jsou pouze českou záležitostí a zároveň je to tak trochu smutný příběh. Česká republika byla díky Seznamu světovým unikátem, protože velké firmy jako Google nebo Facebook se sem dostávaly dost ztuha, protože měly v Seznamu neuvěřitelnou konkurenci (a služby jako mail, vyhledávač, mapy, videoserver se stále celkem úspěšně drží na výsluní). Ani sociální sítě nebyly výjimkou, vždyť Lidé.cz tu fungovali už v roce 2003. Ale na rozdíl od svých sesterských služeb neustáli konkurenci a hluboko se propadli. Nešlo by ani tak o počet uživatelů, ale o nabízené služby. V roce 2014 totiž zmizely ze sítě všechny smysluplné a šikovné funkce a zůstala pouze seznamka, tedy potencionální ráj pro stalkery, kybergroomery a další individua, se kterými se seznamovat nejspíš nechceš.
Zajímavou sítí je Linkedin, který slouží jako nástroj pro jednodušší pohyb na trhu práce. Uživatelé si zde doplňují na profil své vzdělání, kvalifikaci, předchozí zaměstnání, dosažené výsledky, hodnocení od bývalých zaměstnavatelů apod., takže mohou upoutat ještě dříve, než dorazí k osobnímu výběrovému řízení. Pochopitelně tento nástroj nebude příliš fungovat na nekvalifikované pracovní pozice, kde se nevyžaduje a někdy ani nechce, aby byli zaměstnanci ambiciózní nebo tvůrčí, ale při hledání kvalifikovanější práce je dobře vyplněný profil na Linkedin jistě výhodou.
Dalších sítí, dokonce i těch aktivních v naší zemi, je celá řada a jen vyjmenovat je tu všechny, by vydalo na dost dlouhý text. Ale pokud Tě méně známé sítě zajímají, zkus třeba tento článek na IT Logica blogu
Je to challenge nebo damage? Jak přežít výzvy na internetu
V zajetí sítě her
Kyberstalking? Nebezpečné pronásledování!
Kybergrooming. Miláček, nebo úchylák?
Vyhráli jste milion korun! Pošlete nám své číslo účtu a heslo...
Je libo Internet?
Bezpečně na Internetu - udělejme si v tom jasno!
Reálné případy a dopady sextingu
Sexting II. Víš, s kým se seznamuješ?
Bacha na sexting
"Nevěřte citátům na internetu, nemusí být pravé." - Abraham Lincoln, 1862
Internetová identita - naše druhé já?
Na internetu se chováme nejen slušně, ale i opatrně!
Jak vymyslet heslo a jak ho nezapomenout
Slavným proti své vůli aneb O fotkách a videu na internetu
To (ne)vysvětlíš?!
Google jasnovidec
Hledej, stopa!
Welcome to the Internet - let me be your guide!
Dobrý sluha, ale zlý pán
Setkali jste se někdy s pojmem "stalking"?