Když se řekne slovo pornografie, tak si asi málokdo představí zrovna MOZEK. Ale je to právě on, který je tím nejvíce ovlivněn. Ta podivná věc mezi ušima, co připomíná vlašák, váží něco přes kilogram a umožňuje ti číst tyhle písmenka ←
Mozek, jak asi tušíš, je neskutečně komplikovaná záležitost a do jisté míry… je chytřejší než my. Jak je to možné? Mozek za jedinou vteřinu zpracuje z okolí neuvěřitelných 12 milionů dat! A víš, kolik si jich nakonec průměrný člověk uvědomí? Pouhých 40! To je nějakých 0.003 %! Pro představu… je to jako 1 cm na tříkilometrové cestě. Je to stejné, jako by si náš mozek pamatoval 34 let a my jenom 1 hodinu.
(“image: Freepik.com”)
Ok. Tak můj mozek toho asi zvládá víc než já. Ale jak to jako souvisí s pornografií?!
Nejlepší bude si to k něčemu připodobnit. Představme si, že náš mozek je jako obrovská firma, ve které pracuje 12 000 000 zaměstnanců. Bohužel pro nás jsme schopný hlídat jenom 40 z nich. Stejný je to s pornografií. Člověk, který na ni kouká, si většinou pamatuje jenom pár základních pocitů, jako je vzrušení či napětí. V jeho mozku se ale odehrává obrovské množství dalších reakcí, které není schopen pozorovat a hlídat.
No a my se teď koukneme na to, co v té firmě (mozku) dělají někteří z těch zbylých 11 999 960 zaměstnanců při tom, když někdo sleduje mládeži nepřípustné snímky.
Dopamin a neocortex
To jsou takoví dělníci a jejich mistr. Dělníci makají, aby dostali zaplaceno, a mistr je hlídá, jestli makají pořádně, aby si odměnu zasloužili.
Dopamin je v našem mozku vlastně taková odměna. Když se dobře najíme, vyspíme se… nebo třeba dojdeme na záchod. Mozek nám zaplatí dopaminem, který způsobuje ty uvolňující a příjemné pocity.
No a neocortex neboli mozková kůra nám slouží k tomu, abychom si nesundávali gatě třeba uprostřed náměstí, protože přece zrovna potřebujeme na velkou, ale abychom počkali až na záchod.
Obojí je super věc (myšleno dopamin a neocortex). Umožňuje nám to o něco usilovat, bojovat za to a poté prožívat pocity štěstí. Jako třeba v partnerství. Máme díky tomu chuť usilovat o toho druhého, jsme ochotní něco vytrpět, obětovat i čekat, protože když to vydržíme, prožijeme radost.
Jenže! Člověk, který kouká na pornografii, toho většinou moc obětovat nemusí. Stojí to pár kliků v prohlížeči a mozek ho začne hned bombardovat dopaminem. A čím víc ho dostane, tím víc ho chce! Některým lidem se pak stává, že ztrácejí zájem jak o partnerství, tak i o reálný sex, protože je prostě mnohem jednodušší zapnout počítač.
Je to jako s dělníky v naší pomyslné firmě. Když mistra přinutíme, aby dělníky nehlídal a dal jim peníze dřív, než udělají nějakou práci, tak dřív nebo později, většina dělníků pracovat přestane. A asi si každý dovedeme představit, jak to potom v takové firmě vypadá.
A to je pro dnešek vše. Příště si povíme něco o dalších „zaměstnancích“ v mozku, jako je noradrenalin, či oxytocin a řekneme si, co mají na práci oni a jak se chovají, když někdo kouká na pornografické filmy.
Pornografie jako zásadní problém?
Článek je sice psaný s jistou nadsázkou, to ale nesnižuje závažnost celého tématu. Je pravda, že mnoho lidí, kteří pornografii sledují, nepociťují žádné problémy s tím spojené. Existují však také lidé, pro které se pornografie stala závislostí, ze které se nezvládají dostat, a ovlivňuje celý jejich život. Pokud něco podobného prožíváš, nebo tě téma více zajímá, můžeš nám anonymně a diskrétně napsat na pokec. Rádi si poslechneme tvůj příběh a třeba i poradíme, co dál.