Když se řekne slovo skinhead, představíme si klasicky holohlavého mládence, většinou tetovaného, s kanadami či gládami na nohou a leteckou bundou (bomber). Až potud se povětšinou mýlit nebudeme. Jenže často jim přisuzujeme i další atributy – rasismus, nacismus, sklony k násilí a obrázek Hitlera nad postelí. Ovšem to už tak jednoduché a samozřejmé není…
Kde se vzali
Hnutí skinheads se poprvé objevilo ve Velké Británii na konci 60. let dvacátého století. Jednalo se o hnutí dělnické mládeže (proto ty těžké pracovní boty, džíny,…), které kladlo důraz na jednoduchý styl oblékání, kulturu tančíren, hudbu a fotbalové fandovství. Hlavním rysem však byla příslušnost k dělnické třídě.
O žádném rasismu u původních skins nemůže být řeč - v jejich řadách byli jak běloši, tak černoši a klasickou skinheadskou zábavou byly reggae a ska koncerty a jamování s černošskými a jamajskými hudebníky. Někteří skinheads se vymezovali proti přistěhovalectví, jelikož se báli, že jim imigranti (především z Pákistánu) seberou práci, o klasický rasismus však nešlo. Vůbec už je nemůžeme obviňovat z inklinace k nacismu – původní skins byli apolitičtí. Pokud už se o politiku vůbec zajímali, spíše tíhli k levicovým myšlenkám (socialismus). Vymezovali se také vůči hnutí hippies, vůči pacifismu a drogám.
Co však britským skinům nelze odpárat, to je násilí. Fotbalové fandění, ale i zmíněné koncerty doprovázely velké bitky a velká část skinheads se hlásila i k řadám hooligans svých fotbalových klubů.
Rozdělení původních skins nastalo v 80. letech, kdy se část viditelně zaměřila na boj proti přistěhovalcům a začala podporovat krajně pravicové strany. Proti nim se postavila jiná část skinů, kteří se rozhodli proti rasismu bojovat; zbývající část se držela stranou a snažila se zachovat si svoji apolitičnost. Tak vznikly tři proudy – tradiční (nerasističtí), rasističtí a antirasističní skinheads.
Rasisté
Mezi rasistickými skins najdeme jednak neofašisty, pro které je rozhodující národ a bojují proti přistěhovalcům a obecně „barevným,“ dále pak neonacisty, pro které není určující národnost, ale árijská (či obecně bílá) rasa a hlásí se k odkazu hitlerovského nacismu. Na úrovni diskusí sice tyto dva proudy jsou proti sobě a jedni druhé odmítají, obyčejní příslušníci však povětšinou přesně nechápou odlišnosti mezi těmito proudy a je jim to spíše jedno. Naziskins vytvořili vlastní hudební žánr – White Power Music a NS Black Metal (nacionálně-socialistický black metal). Mezi nejznámější kapely patří Skrewdriver Iana Stuarta, z českých kapel třeba Braník, Buldok, Vlajka či slovenský Krátky proces.
Z rasistických skinheads se rekrutuje většina pravicově-extremistických a teroristických hnutí, jako je třeba Combat 18, Hammer Skinheads a další. Kvůli zprofanovanosti skinheadského vzhledu se však často vzdali jak oholené hlavy, tak i tradičního oblékání, aby oslovili i běžnou populaci. Oblíbenými značkami se tak staly většinou sportovní značky jako například Lonsdale, Thor Steinar, apod. Dnes se snaží neonacisté neupozorňovat výstředním oblékáním, na demonstracích pak vytváří tzv. blackblock - všichni v černém oblečení, aby si zachovali anonymitu a vyvolali dojem jednoty a síly.
Nerasisté
Apolitičtí, nerasističtí a tradiční skinheads se hlásí k původnímu hnutí ze 60. let se vším, co k tomu patří - fotbal, hudba, patriotismus. Odmítají se spojovat s jakýmkoliv politickým hnutím. Žádná z odnoží nerasistických skinheads se nepočítá mezi extremistická uskupení.
Antirasisté
Antirasistické proudy skinheads se začaly formovat jako reakce na vznik neonacistických a neofašistických skins v 80. letech. Objevili se tzv. red skins, kteří se hlásili k trockismu (odnož komunismu), ale hlavně SHARP (Skinheads Against Racial Prejudice - Skinheads proti rasovým předsudkům). Ti se prvotně vymezili jen proti rasismu, jinak si zachovávali politickou neutralitu. Postupem času však začali spolupracovat s krajně levicovými protifašistickými skupinami, jako jsou Antifa nebo Red Action. Po téměř úplném (v Americe) či částečném (v Evropě) potlačení vlivu Nazi skins v 90. letech začali i SHARP omezovat svoji činnost a velká část se vrátila k tradičním nebo apolitickým odnožím skins. Ze zbylých politicky angažovaných skinů vzešla nová odnož - RASH (Red and Anarchist Skinheads), kteří se hlásí ke komunismu a anarchismu.
Zajímá tě toto téma? Sleduj tyto stránky a brzy se dočkáš dalších tématických článků. Navíc tě tu v říjnu čeká chat s odborníkem na extremismus!
Pozor, odpovědět na každou otázku dotazníku smíte pouze jednou a odpovědi nelze zpětně změnit. Na otázky na které vůbec neodpovíte, můžete odpovědět později.