Venca (jméno bylo pozměněno) popíjel v noci s dvěma kamarády v parku v blízkosti staveniště. Chvíli normálně zevlili a pak si všimli velkých strojů na staveništi. Co se takhle projet?
Chvíli to vypadalo jako blbej nápad, kterej nemá smysl komentovat. V tuhle chvíli mohl celý příběh končit. Jenže nuda byla silnější než rozum. Aspoň teda u Venci a jednoho kamaráda. Ten druhý se totiž rozhodl, že s nimi do toho nejde. Řekli mu, že je sračka. Dneska litují, že nebyly „sračky“ taky.
Ale k příběhu. Kluci nelenili, přelezli plot stavby a šli ke strojům. V půlce cesty si všimli, že za sebou nechávají stopy. Neřešili to a šli dál. Vyřádili se ve strojích a šli zpátky do parku. Chvíli zase posedávali. Pak se znova sebrali a šli se projet ještě jednou. Pak si všimli, že kolem prochází nějaký hlídač. Sebrali se a zdrhli do parku a čekali, co se bude dít.
Možná kvůli alkoholu, možná kvůli naivitě byly tak blbě schovaný, že je hlídač našel prakticky hned. Nechávali za sebou totiž krásné betonové stopy. Když je hlídač našel, vyfotil si je i s jejich botama a zavolal policii.
Příběh je to vlastně dost krátký. Policie přijela, všechno zdokumentovala, vyslechla je a kluky předala rodičům. Později jim přišlo předvolání k soudu. Venca byl obviněn za poškození majetku a nedovolené užití cizí věci. Dostal veřejně prospěšný práce a musel zaplatit způsobenou škodu. A že nebyla malá. Škoda na betonu, po kterém se procházeli, byla vyčíslena na 1 130 000 Kč. Takže každý musel zaplatit něco přes půl milionu. Přesněji řečeno. Venca ještě nebyl dospělí, takže škodu teď musí platit jeho rodiče. Hezký dárek.
Venca chlastal a do toho poslechl bjbej nápad. Rozumného kámoše nazval sračkou a teď musí jeho rodiče cálovat půl mega. Nebuď jako Venca!