Užij si zimní radovánky bez trvalých následků: vše o omrzlinách.

09:42
06.02.2017

Letos mrzne, až praští, a přestože tu aktuálně máme oblevu, zima stále kraluje a v horách ještě dlouho potrvá. Rozhodně tedy neuškodí, přečíst si pár informací o omrzlinách. Je totiž poměrně snadné si je vyrobit a mohou mít nevratné důsledky. Řečeno polopatě, mohou končit odumřením tkáně a amputací. A to nemusíme být ani vysokohorští horolezci, ani trávit noci bez domova na ulici. Pokud v zimě občas chodíš bez rukavic, nebo bez čepice a nepoužíváš ochranný jelení lůj, může se to stát i tobě!

Co je omrzlina?

Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně chladem, většinou jde o tzv. tkáně periferní, okrajové – prsty, nos, uši, tváře – a nechráněné. Vznikají vlivem mrazu při teplotách pod nulou při nízké vlhkosti vzduchu, velkou roli ale hraje také vítr. Pokud fouká (a na horách fouká skoro pořád), mohou omrzliny vzniknout i při vyšších teplotách!

Omrzliny dělíme podle závažnosti do 3 stádií. První známkou je změna barvy kůže ze zdravě růžové na bílou.

stupeň – kůže je voskově bílá či nafialovělá, chladná a necitlivá. Postižený má v místě pocit svírání, svědění a pálení, při oteplování to palčivě píchá, bolí. Nejsou závažné – vrací se k normálu. Ale pozor – takto vypadá na místě nehody každá omrzlina!
stupeň – kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře (např. kolem nehtových lůžek), je přechodným stadiem mezi vratným poškozením při první stupni a nevratným poškozením při třetím stupni. V místě omrznutí dochází ke ztrátě citlivosti. Vyvíjí se od 3 hodin do 3 dnů.
stupeň – tvrdá „vosková“ kůže, nebolestivá ložiska, po několika dnech se projevuje zčernáním a úplným ztvrdnutím postižené části těla – dochází k odumření tkáně. Jsou to nevratné změny, které poškozují hlubší tkáně. Takto poškozené tkáně je nutno odstranit lékařským zákrokem.

Jak to vzniká?

Rizikovými faktory pro vznik omrzlin je dehydratace, vyčerpání, intenzivní chlad, mráz a vítr. Dále mokré oblečení, předchozí omrzliny a vysoká nadmořská výška.

Z fyzikálního hlediska se děje to, že voda, kterou naše tělo obsahuje, v postiženém místě prostě začne zamrzat, tvoří se z ní krystaly. Tělo na velký chlad reaguje stažením cév, takže tkáň se neprokrvuje, tím rychleji a více prochladá. Zároveň dochází ke srážení krve.

Jak to poznám?

Rozpoznat omrzlinu je základ. Jak už je uvedeno výše, z počátku vypadají všechny podobně, nejde poznat stádium, dokud postižené místo nezahřejeme. Ke každé omrzlině tedy nejprve přistupujeme stejně – šetrně ji zahřejeme.

První pomoc

Takhle tedy ne…

Zapomeň na tření místa sněhem – jde o mýtus, kterým spíš ublížíš, než pomůžeš!
Nepoužívej ke tření ani jiný materiál, mohlo by dojít k zanesení infekce.
K zahřívání nepoužívej ani přímý zdroj tepla (např. topení), hrozí popálení a další poškození.
Nepodávej žádné léky, ani alkohol.
Na omrzliny nepatří žádné masti.
Zakázáno je také kouření.
Puchýře neotevíráme, ale chráníme před protržením.

Jak na to správně

Zabraňte dalšímu ochlazování. Přeneste postiženého do závětří, nebo přechodové místnosti a snažte se ho pomalu zahřát (třeba teplými nealkoholickými nápoji).
Všechny omrzliny se zahřívají asi 30 min. ve vodní lázni.
Voda by měla být spíše vlažná, kolem 37°C, max. 42°C.
Improvizovaně lze omrzliny zahřívat např. v podpaží, v klíně.
Je nutno se vyvarovat opakovaného omrznutí rozehřátých končetin, neboť by došlo k jejich většímu poškození. Je třeba zvážit riziko a případně ponechat omrzliny bez ohřívání.
Postižené místo sledujeme, pokud se začnou tvořit na kůži puchýře, kůže začne modrat až černat, místo kryjte nejlépe sterilním materiálem a dopravte postiženého k lékařské péči v co nejkratší době.
Pamatuj, že některé omrzliny se mohou naplno projevit až po delší době.

Jak omrzlinám předejít?

Nejlepší je prevence. Vždy se proto snaž, ať máš všechny rizikové části těla dobře zakryté před mrazem a větrem. Vyhni se velmi těsným botám a mokré oblečení si měň za suché. Je dobré, mít vždy rezervní ponožky a rukavice. Pokud se ti hodně potí nohy, pamatuj na to a na celodenní horskou túru si vezmi klidně vícery ponožky. Používej balzám na rty a pleť a po dlouhém pobytu v mrazu si končetiny pro jistotu zkontroluj. Děti jsou obzvláště zranitelné, známky omrzlin je třeba u nich aktivně hledat. Rizikoví jsou také lidé nemocní cukrovkou, nebo kuřáci. Přijímej dostatečné množství tekutin během pobytu v mrazu.