Článků pro petrolheady na těchto stránkách moc nenajdeme, popravdě tu asi nebude jediný, který by se věnoval autům a motorismu jinak, než po stránce bezpečnosti silničního provozu. Ale první ryze české SUV, které má přijít na trh, si snad zaslouží výjimku.
Největšímu českému výrobci osobních automobilů se nedá upřít, že vyrábí oblíbené vozy, které v době svého nasazení na trh spolehlivě poráží všechny zahraniční značky. Nehodlám se přít ani o kvalitě těchto aut, když dodneška brázdí české silnice bezpočet aut s okřídleným šípem ve znaku, které na tachometru ukazují hrubě přes 200 nebo klidně 300 tisíc kilometrů. Co však můžeme mladoboleslavské automobilce vyčíst, je určitě jakési opoždění oproti vývoji ve světě. Vlastně to skoro vypadá, jako by škodovka čekala, zda se nějaký nový koncept ujme nebo ne a pak jej teprve s velkou slávou nasadí (ne, že by tomu tak bylo vždycky – do druhé světové války patřily československé automobilky mezi světovou špičku a nedostatkem iniciativy rozhodně netrpěly). A ani představení prvního SUV není, minimálně patnáct let po masové expanzi tohoto druhu aut, žádnou výjimkou.
Es-ú-véčka jsou kategorií aut, která se vyznačuje nadprůměrnými rozměry, zejména pak velkou světlou výškou, silnými motory (a také vysokou spotřebou paliva), vzhledem masivního terénního vozidla a komfortem vyšší třídy a nezřídka luxusní výbavou. Tato auta trochu klamou vzhledem, neboť se rozhodně nejedná o suverénní off-roady, přestože nějakou tu lesní cestu nebo bahýnko na louce zvládnou. Zkratka je nejčastěji vykládá jako Sport Utility Vehicle, tedy sportovní užitkové auto; místy můžeme najít i vysvětlení Support Utility Vehicle, tedy podpůrné užitkové auto. Vzhledem k jízdním vlastnostem a možnostem využití většiny SUV mi přijde vhodnější ta první varianta – nejedná se o žádné zarputilé pracanty.
U nás se SUV těší velké oblibě, neboť skvěle odpovídají na poptávku po velkém bezpečném autě, ve kterém převezu na chalupu hromadu (ne)zbytných krámů, po tak trochu teréňáku, který přežije jízdu na českých autostrádách, a po autě, které při splnění dvou předchozích požadavků nebude vypadat jako obludná krabice. Je proto s podivem, že škodovka přichází s vlastním esúvéčkem až teď, kdy řadu českých garáží obývají vozy jako Hyundai Tucson, Toytota RAV 4, BMW X6 nebo aspoň Dacia Sandero. Ale asi lepší teď než nikdy a tak nás management Škody auto už od podzima minulého roku napíná postupně se konkretizujícími vzkazkami o nové Škodě Kodiaq.
Tak se má nová škodovka jmenovat a měla by rámcově vycházet z prototypu Vision S, který společnost představila na autosalonu v Ženevě. Samozřejmě nebude vypadat tak vesmírně, mnohé futuristické prvky uvolní místo pro osvědčená, decentnější nebo levnější řešení, ale podobnost představovaného prototypu se zkušebními kousky sériového Kodiaqu je patrná ze všech úhlů pohledu.
Nová škodovka pojme 5 – 7 cestujících, což není v segmentu SUV nic revolučního. Nezvyklé však je, že i do třetí řady sedaček (tedy na šesté a sedmé místo) vejdou i lidé větší než sádrový zahradní trpaslík. Novináři, kteří dostali možnost zamaskovaný Kodiaq prolézt, projet a popsat, se shodují v tom, že jízda ve třetí řadě není v Kodiaqu žádným utrpením, jako to je v případě většiny konkurentů. Škoda si tak udržela pověst nafukovacích aut, která nabízejí uvnitř vždy mnohem víc místa, než to zvenku vypadá (už Favority měly tu speciální vlastnost, že vždycky vypadaly plně, ale zároveň se dovnitř vešlo ještě libovolné množství dalšího materiálu). Tedy, pokud kdo bude chtít využít všech sedm sedaček, ten se bude muset spokojit s minikufrem o objemu 270 litrů, což ovšem v porovnání s konkurencí není žádná ostuda. Sklopením třetí řady sedadel dosáhneme objemu zavazadlového prostoru 630 litrů (to už je jako slušný kombík) a pokud nám budou na cestu stačit jen dvě místa vepředu, můžeme si na chalupu odvézt víc než dva tisíce litrů blbostí, které na konci víkendu zase povezeme zpátky – vskutku mocné číslo.
Při pohledu na slibovanou nabídku motorizací nás asi Kodiaq úplně nepřekvapí. Samozřejmě pokud neočekáváme, že zdědí tříhrnkový 1.2 HTP (neboli Houby To Pojede) z Fabie. Na vlastní čest vedení společnosti odpřisáhlo, že takovou podlost zákazníkům neprovede. Kodiaq dostane do výbavy motory známé ze Superbu, popřípadě z koncernového Tiguanu. Dieslové agregáty budou ve dvou variantách – oba sice 2.0 TDI, avšak jeden se stopadesáti koňmi a druhý se stodevadesáti, což z něj činí nejsilnější motor celé nabídky. Zážehové jednotky totiž nic silnějšího při sestavě 1,4 TSI (150 k) a 2.0 TSI (180 k) nenabídnou. Příznivci sportovních benzínových motorů to sice možná obrečí, ale škodovka jasně cílí na českého zákazníka z vyšší střední třídy, pro kterého doposud byla Oktávka v turbodýzlu něco jako bůh na kolečkách, protože „táhne vod spoda“ a „nežere ani pět litrů na sto.“ Sportovní jízdní projev vem nešť, ten si umí zamýšlený zákazník domyslet i v tom tédéíčku, který svým zvukem „kvadlakvadla“ připomíná spíš traktor než formuli. Časem možná v nabídce přibudou i další agregáty, avšak už teď je vidět, že okřídlený šíp škodovky cílí na jistotu. Nutno uznat, že nejen na jistotu prodeje, ale i vysoké spolehlivosti a kvality – ani jeden z nabízených motorů by neměl Kodiaqovi udělat ostudu.
Přestože utáhnout tohohle mazlíka nebude jednoduché. Při rozměrech 4,697 m na délku, 1,882 m na šířku a výšce dosahující 1.676 metru by měl medvídek Kodiaq vážit bezmála dvě tuny (při osazení nejtěžším z motorů). Navíc bude kalibrovaný i pro tažení přívěsu o hmotnosti až dvě a půl tuny, což je slušná nálož (a taky něco, na co nám ani klasický řidičák na osobáky nestačí – zde už je potřeba mít oprávnění B+E). Přestože podle váhy to vypadá, že bude Kodiaq dost neohrabaný, ze zkušebních jízd to tak nevypadá – zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině zvládá pod osm vteřin (7,8 s) a maximální rychlost se vyšplhala na 209 km/h. Supersport to není, ale to se od něj ani nečeká. Naopak by mu neměla dělat problémy ani jízda v náročnějším terénu.
Na rozdíl od některých svých vyfintěnějších sourozenců z rodiny SUV se totiž Kodiaq může pochlubit skutečně příjemným zvládáním terénních nerovností. Maximální nájezdový úhel činí 22°, odjezdový je ještě o jeden stupeň větší a přechodový úhel může být až necelých dvacet stupňů. O naladění podvozku zatím nic nevíme, ale jestli vývojáři ze škodovky někdy jeli do práce po dé jedničce, tak snad nemohli udělat chybu v podobě příliš tuhého nastavení. I bez této informace se však dá říct, že Kodiaq nemusí krášlit jen kolony v pražských ulicích, ale můžeme ho bez výčitek svědomí vyvětrat někde v terénu. Ostatně, mrkni se sám na jedno z propagačních videí škodovky, co by měl její nový exemplář zvládat (začátek videa je k uzoufání nudný, až od páté minuty to začne být zajímavé):
Mno, opravdový off-road z toho asi nevyroste, ale minimálně na české dálnice a přístupové cesty k chalupám to bude stačit, aniž by se majitel musel strachovat, že si svého mazlíčka odře. Ostatně, proti nechtěnému odření je vůz vybaven novým škodováckým patentem, který chrání hrany a prahy dveří, aby především na těsných parkovištích neutrpěly žádný šrám. Toto řešení vypadá celkem funkčně (i na maskovaných fotkách) a příjemné je, že se nejedná o žádnou kopii prvku z jiného vozu z koncernu VW, ale skutečnou novinku. Krom toho se moc převratných vynálezů uvnitř Kodiaqu nedočkáme, ale třeba palubní interkom, díky kterému nebudete muset ze zadních sedaček dopředu a obráceně křičet, stejně jako kvalitní infotainment s navigací, LTE připojením a možností vytvořit hotspot pro jiná zařízení v autě, to všechno jsou vcelku příjemné vychytávky.
Ovšem každá sranda něco stojí. Například se slabším z dvojice dostupných dieselů by medvěd Kodiaq 4x4 v plné palbě (bez příplatkových nadstandardů) mohl vyjít na zhruba 800 tisíc korun, tedy bude podobně drahý jako srovnatelné výbavové varianty nových Superbů. To by mohlo konečně vyvrátit rozšířený blud, který považuje škodovky za levná auta. Nicméně vedení automobilky se dušuje, že „startovní cena bude za 1,4 TSI/110 kW opravdu příjemná“ – nevím, co je příjemná cena, ale spekuluje se o částce limitované šestisty tisíci. Ani to nedělá z Kodiaqa auto pro plebejce, ovšem jestliže srovnatelně drahé Superby jsou po pěti letech provozu k sehnání v autobazarech od nějakých dvousetpadesáti tisíc Kč, můžeme se za pár let těšit na to, že se ojetý Kodiaq může dostat i do rukou běžných smrtelníků. Na to si ale ještě nějaký čas počkáme, protože prodej prvních kousků je plánovaný na začátek roku 2017.
Zdroj informací: http://www.autoforum.cz/predstaveni/skoda-predvedla-novy-kodiaq-toto-je-10-veci-ktere-o-nem-musite-vedet/