Vzhledem k cílové skupině tohoto portálu předpokládám, že většina čtenářů zná jízdu v autě jako dost pasivní činnost – nasedne, nechá se někam přemístit, vystoupí, tečka. Přitom však pasažéři, kteří sedí na místě vedle řidiče nebo i v druhé řadě, mohou udělat celkem dost věcí, aby zvýšili bezpečnost i komfort jízdy pro celou posádku. Zajímá Tě, co všechno může člověk bez volantu před sebou v autě ovlivnit? Čti dál!
Když někoho v autě vezu, což není neobvyklá situace, často si všímám, že těm spolujezdcům jako by něco chybělo, především brzdový pedál. Nejsem pirát silnic, vlastně se považuji za dost ukázněného řidiče, ale stejně periferně koutkem oka vídám, jak se člověk vedle mě snaží pravou nohu zamáčknout někam daleko dopředu, jako by tím mohl auto přibrzdit. Zaplať Pán Bůh, že to nejde! Tím by rozhodně nezvýšili ani bezpečnost provozu ani jízdní komfort. Tyhle snahy jsou přirozené a jsou dány tím, že člověk, který neřídí, není schopen správně vyhodnotit situaci – vzdálenost od auta před námi, nájezd do zatáčky, reakce vozu na zásahy řidiče… Podvědomě to dělají i zkušení řidiči, když se zrovna s někým vezou, ale ne, to opravdu není ta věc, kterou by spolujezdec mohl (a měl) ovlivňovat. Řadu jiných věcí však udělat může.
Tak například pásy. Že se připoutáš sám/sama, to je jasné. Jsi inteligentní člověk a víš, že jízda bez pásů je nesmyslná a hloupá frajeřina – vždyť už při nárazu v rychlosti kolem 40 km/h (to není žádné závodní tempo) člověk nemá šanci krčními svaly udržet hlavu, aby neletěla nekontrolovaně dopředu a po nárazu zase stejně nekontrolovaně zpět. I v tak malé rychlosti tedy může nepřipoutaný člověk utrpět vážné poranění páteře a míchy ústící v ochrnutí nebo i smrt. To, že se připoutají všichni členové posádky, by měl zkontrolovat řidič, ale upřímně – moc často se to nestává. Pak přichází Tvoje chvíle, kdy můžeš radikálně zvýšit šance na přežití veškerého osazenstva při případné havárii. Že to není Tvoje věc, jestli se ostatní připoutají? Krutý omyl! Při nárazu začne cokoliv volně položeného/posazeného v autě připomínat hopík – setrvačností bude pokračovat v pohybu, i když auto bude už stát, a pak se bude různě odrážet všemi možnými směry. I telefon položený na palubce dovede udělat pěknou paseku. A co teprve nepřipoutaný člověk – zhruba čtyřistakrát těžší než ten telefon? Svým létáním po autě ošklivě pochroumá nebo zabije zbytek pasažérů. Zrovna tento týden jsem měl možnost mluvit se zdravotníky od záchranky, kteří potvrzovali, že u smrťáků je tento scénář dost častý. Tak před jízdou mrkni, jestli jsou všichni správně připoutaní. A když budou něco namítat, zkus jim převyprávět obsah tohoto odstavce.
Víš, kde je ve vašem autě reflexní vesta? Tato informace by se docela hodila. Na rozdíl od okolních zemí nemají čeští řidiči povinnost vozit tolik vest, kolik je míst v autě, ale pokud jsou rozumní, ty tři stovky do svítivě oranžového módního doplňku investují. Proč? Ve vyhlášce o pravidlech provozu na pozemních komunikacích se píše, že pokud člověk vystupuje z auta stojícího ve vozovce, je povinen mít na sobě reflexní vestu. A když potřebuje vystoupit více lidí a vesta je v autě jedna, tak to mají udělat jak? Ale i kdybychom celou vyhlášku zmuchlali a zahodili k šípku, je to logické – vesta nás mimo auto chrání, díky ní nás další šoféři vidí na mnohem větší vzdálenost, než kdybychom ji neměli. Nevím, jak Ty, ale já bych se nechtěl třeba na dálnici stát neviditelným jenom proto, že zrovna nejsem řidič… A i když je v autě vesta jenom jedna, je dobré alespoň vědět, kde se schovává. V provozu se může stát milion a jedna událost, kdy bude potřeba vystoupit z auta a ze strany řidiče to zrovna nebude možné. Pak jsi nejspíš první na ráně Ty a tu vestu by sis stoprocentně měl/a vzít.
To samé platí i o výstražných světlech, trojúhelníku a lékárničce. Nikdy nevíš, jestli to nebudeš Ty, kdo bude muset zareagovat v případě bouračky. Pak se hodí vědět alespoň to, kde se zapínají výstražná světla (vypínač má na sobě symbol trojúhelníku a zpravidla je červený; ve většině aut je umístěný uprostřed palubní desky, aby na něj šlo ze všech míst v autě nějak dosáhnout, ale třeba starší VW Golfy to měly úplně stupidně umístěno nad volantem, kde to bylo špatně dostupné i pro řidiče, takže Bůh ví, jestli i jinou automobilku nenapadlo toto životně důležité tlačítko někam schovat…). Trojúhelník bývá bohužel často v kufru pohřbený pod hromadou bagáže, nákupu apod. Ale pořád lepší, když v případě potřeby půjdeš na jisto, než obíhat auto a hledat, kde by se ta věcička mohla nacházet. Druhá věc je pak správné použití trojúhelníku, ale to si vysvětlíme v jednom z příštích článků. A lékárnička? Podle vyhlášky má být snadno dostupná, což si také mnozí řidiči vysvětlují tak, že ideální dostupnost je u rezervního kola pod falešným dnem kufru. Osobně mám jednu lékárničku pod sedadlem řidiče a druhou ve dveřích spolujezdce. Jasně, za dvanáct let řízení jsem ji nikdy nemusel použít, ale štěstí přeje připraveným. Zjisti si tedy, kde se lékárnička nachází, už před jízdou.
Je jasné, že třeba v taxíku se nebudeš ptát před každou jízdou, kde má ten který řidič tyto propriety. Ale řidičů-kamarádů už bych se ptal a u rodinného auta mi to přijde jako samozřejmost.
O jaké tekutině je řeč? Zamysli se. Jasně – v případě těch kapek jde o alkohol a v případě těch litrů jde o krev. Když je řidič nalitý jako žok, nesedej k němu do auta. Když měl jenom pár piv, nesedej k němu do auta. Když jenom spláchl oběd jednou desítkou… Ne, ani tehdy k němu nesedej do auta. Někdy to rozhodování může vypadat složitě a řidiči-pijani dovedou skvěle argumentovat, že to zvládnou, ale ne. V tomto ohledu se vyplatí být nekompromisní. To samé platí třeba i o trávě. Veselý řidič může být dobrý řidič, ale když je veselý, protože je zhulený, je to vrah.
Je řidič střízlivý, všichni jsou připásaní a máš tušení, kde jsou výše popsané propriety? Super, můžeme vyrazit. Ani během cesty nejsou pasažéři úplně bezmocní. Skvělá drobnost, kterou můžeš řidiči pomoct, je dívat se na okolní provoz – děti si hrají vedle silnice, zprava se řítí kamion, kolona před námi najednou prudce brzdí… To jsou všechno věci, které řidič musí vnímat. Ale neuškodí, když to někdo kontroluje spolu s ním. Nemusíš hystericky křičet o všem, co kolem sebe vidíš, ale upozorněním na možné nebezpečí asi nic nezkazíš. Platí to třeba i na křižovatkách – řidič by se nikdy neměl spolehnout jenom na okřídlenou frázi „zprava dobrý;“ stejně se musí sám rozhlédnout, ale zrovna směrem doprava máš opravdu lepší výhled Ty, pokud sedíš na místě spolujezdce. Jen si dávej pozor, ať při snaze dohlédnout co nejdál nezavazíš řidiči ve výhledu z okénka nebo do zpětného zrcátka.
Spousta řidičů má problém rozpoznat, kdy je zmáhá únava. Znám i lidi, kteří vícekrát kvůli mikrospánku skončili ve svodidlech, ale stejně nejsou pořád schopní si včas uvědomit, že už jsou fakt vyčerpaní a potřebují pauzu. Když tedy vidíš na řidiči známky únavy – nepřítomný pohled, zdánlivá zamyšlenost nebo nedej Bože padající víčka, navrhni přestávku v jízdě nebo se aspoň snaž udržet jeho bdělost nějakou konverzací (ale ne dlouhým monologem! Jako člověk, který prošel nebo prochází školou, jistě víš, že dlouhé vyprávění dovede neuvěřitelně uspávat).
Řidič se potřebuje opravdu plně soustředit na jízdu, takže se nemůže koukat na to, jaký vtipný obrázek Ti právě vyskočil na FB, ani hodnotit Tvoje nové vystajlované boty. Nic takového tedy po něm nechtěj. A co víc, pokud je v autě víc lidí a mezi nimi třeba menší děti, které jsou super žrout pozornosti, zkus převzít tuto zodpovědnost a věnovat se jim namísto řidiče. Chápu, že cesta do Chorvatska s mladším sourozencem může být výstavní simulace pekla, ale pokud ten sourozenec neustále vyrušuje mámu nebo tátu při řízení, zkus se mu raději věnovat Ty. Je to sice otrava, ale pořád bezpečnější než neplánované vybočení do protisměru… Stejně tak se hodí být šoférovi pomocnou rukou, když chce otevřít pití, rozbalit svačinu, zkontrolovat něco v mapě apod. Drtivá většina řidičů tyto úkony stejně zvládá, když jedou sami, ale proč jim to trochu neulehčit?
No vida, ono je toho ve finále celkem dost, čím se můžeš na bezpečné a pohodlné jízdě podílet, že ano? A to jsme se pořád bavili o jízdě vcelku bezproblémové. Kolik úkonů teprve můžeš zastat, kdy dojde k nějaké vážné situaci – bouračce nebo poruše auta? Na to se mrkneme zase příště.
S vůní benzínu
"Rychlost nikdy nikoho nezabila..."
Pásy? Pásy. Pásy!
Chceš umět řídit? Tak si vyber autoškolu, co ti dá víc než jen papíry!
Za volantem na okresce i na závodním okruhu - rozhovor s Jiřím Písaříkem