Když jsme v první třídě četli povinně Honzíkovu cestu, psalo se tam o tom, jak kluci na podzim pouštěli draky. Pro nás školy rok co rok pořádaly někdy více a někdy méně povinné drakiády, čímž se v našich očích létání s draky dehonestovalo na nudnou rádobyzábavu z minulého století. Draky však zdaleka nemusí být jen dětinsky pomalované papíry nalepené na špejlích a při létání s nimi můžeme zažít zábavy až běda!
Určitě už jste někdy slyšeli o kitingu. Vítr byl jako zdroj energie využíván odedávna a jeho využití pro přesun člověka z jednoho bodu do druhého zrovna tak (kdy se začaly stavět první plachetnice? Z dějepisu si to už nepamatuju. Určitě to ale bude hrozně dávno). Je tedy s podivem, že pro zábavný přesun člověka z místa na místo se začal vítr využívat až celkem nedávno.
Princip kitingu je prostý. Vypustíte kite (draka) do vzduchu a necháte se jím táhnout. A abyste za ním nemuseli utíkat jak pes za kostí, pod nohy si umístíte něco, co vám toto vláčení za drakem zpříjemní, tedy nějaký board, lyže, surf, brusle apod. Podle toho, na jakém povrchu kiting provozujeme, jej dělíme na kiteboarding (jízda na vodě), landkiting (na souši) nebo snowkiting (na sněhu). Tyto kategorie se dále různí podle toho, jestli pouze prostě jezdíme nebo u toho skáčeme, jezdíme slalom nebo po vlnách… Možností vyžití je nepřeberné množství a fantazii se meze nekladou (pokud nepřestane foukat vítr).
Princip sice prostý je, naučit se kite ovládat a ještě při tom něco dělat, však taková trivialita není a rozhodně není od věci si nechat při tom poradit. Třeba na stránkách kiteboarding.cz vám ochotně poradí, jak si vybrat správný kurz a neutratit za něj celý tátův plat.
Pokud jste se s kitingem náhodou nikdy nesetkali a nedovedete si jej prakticky představit, mrkněte se na nějaká videa.
A kdyby se snad mezi čtenáři našel zastánce staré dobré klasiky, tady je návod, jak si vyrobit tradičního létacího draka