Včera bylo naší republice 96 let (pokud tedy počítáme i její hodně nemocná období války a totality). Je už tedy celkem stará paní a zaslouží si, abychom se k ní chovali hezky a dali jí nějaký dárek. Nevíte jaký? Nechte se inspirovat...
Seznam vhodných dárků pro republiku:
1) Nebudu se za ni stydět.
Člověk by se neměl stydět za místo, kde žije, které je jeho domovem. V každé vlasti, i v té naší, se děje spousta dobrých věcí, na které můžeme být pyšní. Ať už to jsou dějiny, významné osobnosti, úspěchy v oblasti vědy, umění, sportu... Můžeme být na svoji zem hrdí i v momentě, kdy zrovna nevyhrajeme olympiádu v hokeji.
2) Nenechám přerůst svoji lásku k vlasti v nacionalismus
Projevy nacionalismu ukazují lásku k vlasti asi tak stejně, jako když fotbaloví chuligáni z lásky k týmu vyrvou sedačky na vlastním stadioně - jenom tím dělají ostudu. Tak jako každý člověk má právo být hrdý na svoji zem, tak zrovna si nemůžeme myslet, že ta naše je něco víc než všechny ostatní a kvůli tomu se vůči cizincům chovat povýšenně nebo nenávistně - je to leda projev barbarství a zla.
3) Budu dělat všechno pro to, abych vylepšil pověst své země
Každý z nás si jistě přeje, aby jeho jméno bylo spojováno jen s dobrými věcmi. Aby si při jeho vyslovení nikdo nevybavil krádeže, podvody apod. Nechápu, proč nám to z nějakého důvodu nevadí, pokud někde reprezentujeme svoji zem. Když jsem v cizině, chovám se tak, aby si díky mě místní udělali o Česku dobrý obrázek. Pokud jsem doma a jsem v kontaktu s cizinci, chovám se tak, aby měli důvod se sem rádi vrátit.
4) Udělám z ní lepší místo k žití
Nedělejme si zbytečně velké cíle. Asi nezbavíme ihned naši politiku zlodějů a lhářů, neuzdravíme všechny nemocné a nezačleníme do společnosti všechny bezdomovce. Ale každý z nás může udělat spoustu maličkostí, díky kterým se nám tu bude pospolu lépe žít. Třeba díky tomu, že po svých psech budeme uklízet exkrementy, pomůžeme nějaké mamince s kočárkem do autobusu nebo se zapojíme do dobrovolnické činnosti jako hasiči, skauti, vedoucí kroužků,... Každý můžeme něčím přispět
5) Nenechám ji napospas, budu se zajímat o to, co ji trápí
Jestli někdo tvrdí, že se ho politika netýká, řekl bych, že nevidí dál než na špičku nosu. To co se tu děje, místním hospodařením počínaje a mezinárodní politikou konče, ovlivňuje nejen naše životy, ale i životy našich potomků. A to by nám nemělo být lhostejné. Proto je potřeba zajímat se a zapojit se do řízení společných věcí - aspoň tím, že půjdu volit.
Jistě přijdete i na další dárky, které by naši zem a v důsledku každého z nás potěšily. Zkuste se o ně podělit. Nebo je rovnou naší staré oslavenkyni darovat.