No sláva! Už to skoro vypadalo (aspoň tady v Praze a okolní kotlině), že letos zima snad ani nepřijde. Dobře, zrovna dneska je venku stejně ošklivá obleva, nicméně hory už jsou dostatečně bílé, abychom vyrazili na hory. Ale tušíš, co na horách krom sjezdového vybavení potřebuješ? No jasně, umět se tam chovat! Některá pravidla jsou jasná, jiná člověka mohou překvapit. A pak jsou nepsaná pravidla a doporučení, která často získáme až s nabytými zkušenostmi, jenže to už může být pozdě. Tak se na to pojďme mrknout, ať na horách nepůsobíme jako kalamita srovnatelná s orkánem nebo sněžným mužem...
Nikdy jsem nebyl na horách v zahraničí, takže nemohu posoudit, jak to tam vypadá a funguje. Ale ode všech známých, co se kdy vrátili z lyžovačky v Rakousku, Itálii nebo Francii, jsem slyšel vždy totéž - krása střídá nádheru, skoro žádní lidi, žádné fronty u vleků, na sjezdovce nikoho nepotkáš, takže Tě nikdo neohrožuje... Jenže u nás jsou podmínky trochu jiné. Zejména v tom, že areály jsou menší, koncentrace lidí větší a tudíž se stává častěji, že někdo někomu překáží, omezuje ho či dokonce ohrožuje. A aby se tak nedělo (nebo alespoň ne tak často), existují určitá pravidla. Konkrétně jde o desatero pravidel FIS (mezinárodní lyžařské federace), které určuje, jak se máme chovat na sjezdovkách i mimo ně, pokud jsme na horách. Ta pravidla visí ve většině areálů alespoň u centrální lanovky, někde jsou vyvěšena i u každého vleku. Abys je však nemusel/a studovat až v nervózně popojíždící frontě, podívej se na ně už tady: