Finance pod palcem? S internetovým bankovnictvím snadno!

15:56
26.03.2018

Víš, jak vypadá Tvoje pobočka banky? Já vlastně ne, mockrát jsem tam nebyl. Ovšem tuším, že tam je něco jako úřední hodiny, které by mi asi nevyhovovaly. Naštěstí už dlouho extistuje způsob, jak mít nad svými penězi na účtu kontrolu, aniž bychom vytáhli paty z domu. Jak na to?

Mnohé reklamy nás nabádají, ať si představíme svět… Svět, ve kterém je cestování pohodlnější, nákupy levnější, jídlo čerstvější, internet rychlejší, barvy barevnější a já nevím co ještě. Tak to teď zkusíme obráceně, jo? Zkus si představit svět, ve kterém Ti přijde balík. Balík, který sis minulý měsíc objednal/a v obchodě (v jeho kamenné pobočce samozřejmě). Vstaneš, oblékneš se, jdeš na autobus, dojedeš do okresního města, vejdeš do banky, vystojíš dlouhou frontu k přepážce, vybereš si z vkladní knížky hotovost, jdeš zpátky na autobus, dojedeš domů, počkáš do druhého dne (protože pošta už má zavřeno), vystojíš další dlouhou frontu tentokrát na poštovní přepážce, zaplatíš hotovost a vyzvedneš si balík. A je to! Jak jednoduché! Jen měsíc času, dvě cesty do města a zpátky, a objednané zboží máš v ruce! Zběsilý výmysl? Kdepak, realita devadesátých let!

Člověku se dnes až nechce věřit, kolik nesmyslných kroků a byrokratických úkonů bylo nutné ještě pár let zpátky projít, než se zboží dostalo od prodejce k zákazníkovi. A dnes? Jeden klik na zboží, druhý klik na platbu, třetí na výběr kurýra, čtvrtý na potvrzení a klidně ještě tentýž den Ti balíček přijede až pod nos. Vynálezů, které takový pokrok umožnily, je asi víc, ale za jeden z nejzásadnějších považuji internetové bankovnictví – možnost spravovat své peníze (nebo spíš digitálně uložená čísla představující Tvé peníze) online.

Ve světě proběhly první pokusy o zavádění internetového bankovnictví už v první půlce osmdesátých let, byť by v nás dnes tehdejší způsob obsluhy přivodil minimálně posměšný úšklebek na tváři. U nás se s tímto výmyslem setkáváme až na přelomu milénia a zdomácněl až o dalších několik let později. Ještě když jsem si někdy v roce 2003 zakládal účet, bylo internetové bankovnictví tučně zpoplatněnou službou. Dnes je díky Bohu situace úplně jiná a přes spravovat své účty přes internet se stalo standardem. Ovšem se zvykem na tento standard jsme trochu polevili ve své obezřetnosti, což není na místě – vždyť jde pořád o naše těžce vydělané (nebo od rodičů těžce vyškemrané) peníze! Tak se na to pojďme mrknout, jak má ta naše domácí hra na bankéře vypadat.

Přestože ne všechny banky přistupují k vývoji internetového bankovnictví stejně, některé jsou konzervativnější, jiné jsou v inovacích odvážnější, základní produkty všech bank fungují dost podobně, budeme se teď tedy bavit o obecných principech práce s nimi.

Přihlašování

Jak se pracuje s hesly a přihlašovacími údaji, to už víš, však jsme ti o tom už psali. Nicméně opakování je matka moudrosti, takže:

Bezpečné heslo má aspoň 8 znaků, obsahuje velká a malá písmena a speciální znaky
Bezpečné heslo není smysluplné slovo
Bezpečné heslo nejpozději po půl roce měním za jiné bezpečné heslo
Bezpečné heslo nemám nikde uložené

Je snad úplnou samozřejmostí, že heslo od účtu bude pouze heslem od účtu a nikoliv od pěti dalších profilů. Stejně samozřejmé by mělo být, že heslo nemám uložené v prohlížeči ani na svém domácím PC, natož pak na notebooku, mobilu nebo tabletu! Dříve některé internetbankingy uměly ignorovat pokusy prohlížečů o zadání automatického hesla (Servis24 v tom na svou dobu vynikal, dnes už mu to však nejde), ale i kdyby – do této oblasti žádná usnadnění za cenu ztráty bezpečnosti nepatří!

Pokud se přihlašuješ na sdíleném, přenosném nebo dokonce cizím zařízení, vždycky k tomu využívej anonymní okno prohlížeče (umí to i androidí prohlížeč v telefonu) a po skončení práce s účtem se odhlas a okno zavři.

Zadávání plateb

Samotné zadávání jednorázových plateb je vlastně dost otrocká práce spočívající v přepisování čísel z předlohy do formuláře, na tom není co vysvětlovat. Jen si dávej pozor, ať vyplňuješ údaje do správné kolonky – chybně zadané číslo účtu je ještě jen půl bídy, protože při překliknutí se zpravidla trefíš do takové kombinace čísel, pod kterou žádný účet vedený není a banka Tě na to upozorní, ale nejvíce chyb se naseká s variabilním symbolem, což je taková skrytá hrozba – peníze sice přijdou na správný účet, ale automat je tam se špatným VS nemá podle čeho přiřadit, tudíž budeš stále veden/á jako neplatič. A přijít se na to může až po dlouhé době, kdy narostou penále, úroky atd. Před každým potvrzením platby si tedy pořádně zkontroluj, jestli jsou zadaná čísla v pořádku a na svých místech.

A když jsme u potvrzení platby – standardem by mělo být dvojfázové zabezpečení. Tedy nejen, že posíláš platbu po přihlášení do bankovnictví, ale každou operaci schvaluješ jednorázovým SMS kódem, který Ti banka pošle. Pokud to Tvoje banka nemá nastaveno defaultně, tak se podívej do nastavení profilu a změň si to. Riziko, že Ti někdo nabourá účet, je výrazně vyšší, než že Ti někdo ukradne krom účtu i telefon.

Pokud platíš pravidelně stejnou částku na jeden konkrétní účet, k tomu slouží trvalé platby – u nich si krom čísla účtu, částky, variabilního, konstantního a specifického symbolu a data splatnosti zadáš také periodicitu – tedy jak často chceš tu platbu posílat – a datum, do kdy bude tento trvalý příkaz platit.

Jestliže někde platíš pravidelně, ale různou částku (klasicky třeba účet za telefon), pak je na místě platit přes povolení k inkasu. A to je na nastavení trochu složitější. V první řadě si musíš tento způsob platby vybrat u společnosti, které budeš platit, aby věděla, že na peníze nemá čekat, ale má si je formou inkasa strhávat z Tvého účtu sama. Zároveň si tam musíš domluvit maximální měsíční výši inkasa (aby Ti nějakou chybou neodplulo z účtu zbytečně moc peněz – stejně bys to chybné stržení měl/a vymáhat nazpět, ale je příjemnější, když je většina peněz v bezpečí tam, kam patří). A teprve pak to samé uděláš na svém účtu – zadáš povolení k inkasu, nastavíš měsíční limit, potvrdíš jednorázovým SMS kódem a je to.

Spořáky, obálky, šuplíky…

Běžné osobní účty umí i docela šikovnou vychytávku – když budeš chtít, budou se umět tvářit, že tam peníze nejsou. Ne, není to blbost. Je to pomůcka pro ty, kdo utrácejí a moc si nehlídají svůj zůstatek na účtu. Ruku na srdce, kdo z nás má neustále přehled o tom, kolik peněz ještě na kartě má?

A k tomu právě slouží tyhle podúčty, nebo jak by se to dalo nazvat. Česká spořitelna tento produkt nazvala Peníze stranou, u jiných bank se dají peníze třídit do fiktivních obálek apod. Princip je ale stejný. Peníze, které máš takto uklizené bokem, se nepočítají do tzv. disponibilního zůstatku (tedy do sumy peněz, kterou můžeš využít), takže o ně nemůžeš přijít při neuváženém nákupu, ale ani nečekaném inkasu nebo zneužití karty jinou osobou. Ve způsobech ukládání a vybírání peněz z těchto šuplíků se jednotlivé banky liší, ale zpravidla je možný jednorázový i pravidelný tok peněz do nich i z nich ven. Osobně mi tento produkt přijde šikovný při spoření na nějakou dražší věc – měsíčně si dám „stranou“ něco málo peněz a vím, že na ně nesáhnu, tedy že za nějakou dobu na onu dražší věc zaručeně našetřím.

Měj v tom systém

Když se podíváš na svůj výpis z účtu, tak tam dost možná uvidíš jen tabulku plnou neuvěřitelně dlouhých a nudných čísel. Anebo taky srozumitelný přehled odchozích a příchozích plateb, ze kterého poznáš, kolik peněz jsi za co utratil/a a kolik Ti naopak od koho přišlo. Záleží na tom, jaký pořádek si v účtech uděláš. Každé internetové bankovnictví by mělo umět pracovat s adresářem, tedy uložit si používaná čísla účtů pod nějakým jménem. To je první šikovný krok. Dnes jdou ovšem internetové produkty bank ještě dál a umožňují třídit příjmy i výdaje. Třeba kolik utratíš za jídlo, kolik necháš v hospodách, kolik za jízdné a tak podobně. Ze začátku to může být otravné, zadávat jednotlivým platbám štítky, ale až se to zautomatizuje, budeš z toho mít hezký přehled, který Ti může pomoct, až dojdeš k otázce (a neznám člověka, který by k ní nikdy nedošel): „Jak to, že jsem zase bez peněz? Kam se zase všechny poděly?“

No a je to! S internetovým bankovnictvím jsme pro dnešek hotovi, nezapomeň se odhlásit, zavřít okno prohlížeče a příště se mrkneme na mobilní bankovní aplikace, ať jdeme s dobou. :)